Můj triatlonový příběh
O triatlonu jsem neměl ponětí až do svých 24 let, kdy mě s ním seznámila spolužačka na univerzitě. Ještě tentýž rok jsem tedy zkusil dva krátké triatlonové závody. Umístění nebylo nejhorší díky předešlému rekreačnímu závodění na horských kolech a tak jsem i pro jeho pestrost zakotvil u tohoto sportu.
O rok později, na jaře 2011, opouštím po pěti letech dosavadní zaměstnání u Armády ČR v Liberci na pozici Administrátora komunikačních a informačních systémů a odlétám do Španělska na ostrov Mallorca poznat více ze světa i za vlídnějšími povětrnostními podmínkami pro trénink. Na mnoho závodů jsem se pro práci v kuchyni šest dní v týdnu nedostal, čas zbýval akorát na přiměřený trénink před směnou a občasnou "fiestu" s přáteli po zavření restaurace. Po ukončení sezóny se na podzim vracím na chvíli do Česka, v listopadu jedeme s přáteli karavanem do Francie na náš první maraton a na zimu se přesouvám do Tyrolských Alp opět za prací v kuchyni. Zde trénink probíhá 6x týdně v hotelovém fitness centru bez přístupu k plaveckému bazénu.
V březnu 2012 odjíždím zpět do rodného Prostějova, abych tři dny na to odletěl zpět do Španělska a započal tam plnohodnotnou přípravu na svůj první střední triatlonový závod 70.3 Ironman Mallorca konaný v květnu. Po závodě se vracím do Česka a nastupuji v Brně do zaměstnání opět v IT oboru. V červenci jsem po sedmi letech potkal spolužačku z gymnázia, která letěla měsíc na to na Nový Zéland, mou vysněnou destinaci. Rozhodnutí na sebe nedá dlouho čekat a na konci srpna i já dostávám roční Working Holiday vízum.
Začátkem listopadu tedy odlétám na další letní sezónu na odvrácenou stranu zeměkoule zdokonalit anglický jazyk, něco pozávodit a hlavně potrénovat. Tréninkové podmínky v městečku Taupo jsou ovšem natolik dobré, že se rozhoduji využít plné platnosti víza. Zároveň se v březnu 2013 registruji na následující ročník závodu Ironman New Zealand. Práce na částečný úvazek jako prodejní poradce v obchodě s outdoorovým vybavením mi zajišťuje přiměřený přísun financí a dostatek volného času na trénink.
Těsně před vypršením víza odlétám do australského Gold Coast na dobu 11 týdnů, kde pracuji na bázi HelpX výměnou za stravu a ubytování. V Austrálii jsem dohnal deficit cyklistického tréninku ze Zélandu, ovšem běžecký trénink možný pouze po asfaltu a betonu si zde odnesl svoji daň ve formě lehkého zranění kolene.
V půlce ledna 2014 jsem se vrátil do městečka Taupo završit roční přípravy na závod Ironman New Zealand. S 3-týdenní zastávkou v Austrálii v půlce dubna a 2-týdenním cestováním po Asii jsem se vrátil po 20 měsících do Česka, kde se chci objevit na závodech jako v roce 2012 a porovnat svoji výkonnost a jít i jeden či dva větší závody a srovnat se s elitou. Nicméně úkolem číslo jedna je sehnat práci v IT a pořídit kolo, které jsem musel nechat již na Novém Zélandu..
